Správná vlhkost vzduchu je zásadní veličina klimatu a rozhoduje podstatnou měrou o kvalitě klimatu v prostředí. Ročně se vynakládají celosvětově milliardy Euro na újmy způsobené příliš nízkou relativní vlhkosti vzduchu. Myslí se tím nejenom ohromné finanční náklady v oblasti výpadku z procesu práce a vzdělávání následkem nemocí z nachlazení, ale také i následné náklady spojené s návštěvou lékaře, nutné léky pro proces léčení.
Takové náklady, které plynou z nedostatečné relativní vlhkosti vzduchu, mohou být výrazným způsobem sníženy na minimum a dlouhodobě udržovány, to představuje neodkladné úlohy.
Pojem „Sick Building Syndrom“ je znám již dávno, že kvalita ovzduší v budově má značný vliv na dobrý zdravotní stav a zdraví pracovníků a obyvatel.
Jako první signální reakce těla na příliš suchý vzduch je pálení očí, potíže při polykání, nepřirozeně velký pocit žízně, nadměrně suchá pokožka a bolestivě pociťované sucho v nose a krku.
Školní lékařský úřad vedl tým pracovníků a lékařů a prováděl měření. Pět náhodně vybraných mateřských školek bylo podrobeno zjišťování vlhkosti vzduchu a teploty v prostředí po dobu devíti týdnů.
Přitom bylo zjištěno:
V mateřských školkách s instalovaným zvlhčováním vzduchu (parametry 50 % relativní vlhkost při ca. 22 °C) bylo zjištěno z 6306 dnu prezence 195 dnu absence z nachlazení. Srovnatelné mateřské školky, které neudržují uměle vlhkost vzduchu zvlhčovači, zaznamenali z 5910 dnů prezence 338 dnů absence z nachlazení. To je jasný důkaz pro ochranný účinek aktivního zvhčování vzduchu.
Pro efektivní mechanismus samočistíci funkce dýchacích cest (mucocilliäre Clearance) se zdá, že musí být dodržena relativní vlhkost vzduchu od 30 %, lépe však 45 % relativní vlhkosti a více v prostředí.
Proto, aby se člověk cítil dobře musí mít okolní vzduch správnou vlhkost. V našich zeměpisných šířkách dochází zejména během zimních měsíců ve vytápěných prostorech k příliš velkému poklesu relativní vlhkosti. Přitom je účinek suchého vzduchu na lidské zdraví takřka ničivý
Větráním sice pečujeme o přívod čerstvého vzduchu resp. kyslíku, co je bezpochyby velmi důležté, ale to nijak neprospívá ve vztahu k optimální relativní vlhkosti vzduchu. Především v zimních měsících je to velmi důležité. Tento vzduch je velmi svěží, ale nepřináší s sebou téměř žádnou vlhkost.
Bude-li 1m3 čerstvého vzduchu z venkovního prostředí o teplotě –5°C a relativní vlhkosti 80% přiveden do místnosti a přitom ohříván na 20°C, má to za následek, pokles relativní vlhkosti vzduchu až na 14% při stejném obsahu vody v 1m3 vzduchu.
55 % při 20 °C, musí být každý m³ přiváděného čerstvého vzduchu obohacen o obsah vody v množství 6,97 g/m3 vzduchu, tím bude dosaženo celkového obsahu vody 9,56 g/m³ v každém m3 vzduchu. V případě, že nebude uměle doplněna vlhkost na požadovanou úroveň, bude mít suchý agresivní vzduch snahu tuto vlhkost získat z kůže, sliznic, pokojových rostlin, z masivního dřeva instalovaného v interiéru atd..
V tomto stavu člověk pociťuje vzduch v prostoru jako ideálně navlhčený. A ideální je také pro zdraví nejenom lidí, ale i domácích zviřat, rostlin v obytném prostoru, pro masivní dřevěný nábytek, dřevěné dveře, okna a podlahoviny, hudební nástroje a mnohé další.
Dále má vliv na pocit tepla a tepelnou pohodu lidí v uzavřeném prostoru S nízkou vzdušnou vlhkostí v prostoru musí být tento prostor o ca. 1 – 2 °C více vytápěný, aby obyvatelé tohotu prostoru pociťovali stejnou tepelnou pohodu jako v prostoru s optimální vzdušnou vlhkostí. Takto se ušetří ovšem také nemalé náklady na energii vydanou na topení.
ADENOVIRUSES – skupina 57 sérotypů viru napadající člověka i zvířata / například akutní respirační infekce, zánět spojivek, kojenecké průjmy atd../ PIGEON POX – virus holubí neštovice ROUS SARCOMA – virus Rousova syndromu MYCOPLASMA LAIDLAWII – bakterie bez buněčné stěny STREPHYLOCOCUS – bakterie rodu stafylokoky
Suchý vzduch z pohledu dýchání brání absorpci kyslíku a jeho dopravě do krevního řečiště. Nevolnost, únava, malátnost, nízká schopnost koncentrace, to jsou příznaky nedostatečného přívodu kyslíku.
Samočistíci funkce průdušnic se bude díky sliznici a přiliš suchému vzduchu značně zkracovat. Bakterie nacházející se ve vzduchu mohou vnikat do vysušených sliznic a způsobovat zde záněty. Následkem suchého vzduchu v prostředí jsou zvýšené náklonosti k infekci, nemoci z nachlazení a chřipky
Dále existuje možnost újmy způsobené nízkou relativní vlhkostí vzduchu hlasového ústrojí u skupiny osob při intenzivním hovoru. Hlasivková štěrbina u extrémně suchých hlasivek nemůže být už tak dokonale uzavřena. Přitom prostupující vzduch nedovřenými hlasivkymi vede ke stupňujícímu se chrapotu
Nízká vlhkost vzduchu bude urychlovat ztráty vody vrchní vrstvou pokožky. Pokožka bude suchá, hrubá a šupinkovatá. Dále vede k náchylnostem kůže a zánětlivým zarudnutím.
Příliš suchý vzduch v uzavřeném prostoru podporuje víření prachu.
