<<< zpět na Zvlhčování v průmyslu a provozech
Jsou pracovním prostředím velkého počtu zaměstnanců. Pod pojmem útulná kancelář si každý představí velkou, pěkně vybavenou prosvětlenou kancelář s pohodlným manažérským křeslem. V úspěšných společnostech kanceláře vybavené klimatizací a systémem nuceného větrání. To vše však nemusí znamenat útulnou a pohodlnou kancelář z pohledu pracovního prostředí. Právě naopak. Proto je velmi důležité optimální mikroklima uvnitř budov jak pro zdraví a dobrý zdravotní stav, tak i pro výkonnost při výkonu povolání. Člověk se cítí dobře v prostředí s příjemnou pokojovou teplotou a adekvátní vzdušnou relativní vlhkostí v optimu 40 až 60% při 20 až 22°C. Což systémy klimatizací a nuceného větrání většinou postrádají. Suchý vzduch na Sahaře má běžně relativní vlhkost 25% a v Kalifornském údolí smrti 23% vlhkosti, ale tyto hodnoty jsou běžně změřeny i v mnohých kancelářích zejména v zimním období. Tím může docházet k újmě na zdraví jako např. náchylnost k častějším nachlazením, vysychání sliznic. Snížení odolnosti různým virovým onemocněním atd. Při vystavení organismu pobytu v prostředí s příliš suchým vzduchem je znesnadněné vytékání nosního hlenu a tak se zhoršuje samočištění dýchacích cest. Nedostatečná relativní vlhkost u člověka působí řadu závažných onemocnění byť by si sám člověk neuvědomoval, že je to právě tímto aspektem způsobeno. Lidé jsou méně citliví na suchý vzduch než na teplotu a proto obyčejně nedokážou spojit nepohodlí a nebo zdravotní problémy se kterými se potýkají v práci s nízkou relativní vlhkostí. Oči člověka jsou obzvláště citlivé na nízkou relativní vlhkost vzduchu, protože tenoučká vrstva „vlhkosti“ na rohovce se rychle odpařuje. Obzvláště citliví jsou na změny vlhkosti uživatelé kontaktních čoček, kteří se začínají nepříjemně cítit když relativní vlhkost klesne dlouhodoběji pod 40%. V kombinaci s umělým osvětlení a prací u počítače se nepříjemný pocit, únava, bolest očí a hlavy zvyšuje. Zvláště kombinace suchého vzduchu v okolním prostředí v uzavřeném prostoru a znečištění vzduchu např. prachem, je pro zdraví lidí nanejvýš nepříznivé. Újmu utrpí nejenom zdraví lidí ale poškodí i jejich až doposud dobrý zdravotní stav. Jedním z prvních pozorovaných příznaků suchého ovzduší je vznik elektrostatické elektřiny a výbojů, které vznikají pod hranicí 40% relativní vlhkosti. Toto není jen rozčilující nepříjemnost pro zaměstnance pracující v kanceláři, ale nebezpečné pro citlivé počítačové systémů, přístroje a nosiče elektronických záznamů náchylných na elektrostatické výboje. Suchý vzduch v zimě zvyšuje úroveň prašnosti v kancelářích. Prach se snáze výří a pohyb prachových částic podporuje i statická elektřina.
Úpravou vnitřního klimatu objektu získáte zdravější pracovní prostředí pro své zaměstnance.
Udržování stabilních klimatických podmínek v interiéru je zásadní pro dlouhodobé uchovávání vybavení interiéru. V případě, že nejsou dodrženy správné poměry teploty a relativní vlhkosti, dochází k nevratným škodám na vystavených exponátech. Problémy se suchým vzduchem v muzeích: Malby: V případě, že jsou vícevrstvé, může každá vrstva nánosu malířské barvy reagovat jiným způsobem na vnější vlhkost a výsledkem je vytváření šupin, bublinek nebo dochází k odlupování malby. Papír: opakovaný cyklus odebírání vlhkosti a navlhání může vést k poškození papíru. Dřevo: Staré dřevo, výrobky z něj a vybavení interiérů bylo vyráběné za tehdejších podmínek. V dnešní době jsou ale tato historická díla uložena a vystavena ve vytápěných místnostech, kde může docházet k praskání a poškozování spojů. U dýhovaných povrchů může docházet k odtržení dýhy. Slonovina: Změny vlhkosti mohou vést k praskání tenkých stěn výrobků. Hrnčířské výrobky, kámen: v závislosti na okolní vlhkosti mění obsah minerálů, při zvýšené vlhkosti vystoupí na povrch, pří snížené vlhkosti krystalizují. Následkem toho se na povrchu objevují skvrny nebo šupiny.
